Letos jsme byli s Víťou poprvé na Vánoce jen sami, spolu. Na Štědrý den mého milovaného muže napadlo, že bychom mohli s pár kousky cukroví obejít naše sousedy a popřát jim krásné svátky. Přiznám se, že ačkoli se mi nápad líbil, byla jsem vůči němu dost skeptická, přeci jen tady žijeme dost anonymně, a když už se s nějakým sousedem setkáme, nebývá to příliš milé, spíš naopak, lidi jsou v našem činžáku dost uzavření a umí být pěkně nepříjemní. Říkala jsem si, proč bychom zrovna my měli vyjít k někomu jako první, proč by někdo nemohl přijít naopak k nám, a beztak máme ještě spoustu práce a příprav, aby ty naše první společní svátky byly dokonalé. Víťa se naštěstí nenechal odbýt.
V prvních dveřích nám otevřel starší pán, řekněme ne úplně slavnostně ustrojen. Bylo na něm očividné překvapení i dojetí. Přiznal, že od smrti manželky na Vánoce prakticky zapomněl. Hned nás pozval dál a odkudsi ze skříně vytáhl umělý stromeček i s ozdobami. Chvíli jsme u něj poseděli a popovídali si, snažil se nás pohostit, jak jen uměl, až nám bylo hloupé, že jsme jej tak přepadli. Když jsme se snažili rozloučit, jakoby nás ani nechtěl pustit. Bylo to milé.
V dalších dveřích jsme naším přáním překvapili mladého souseda, načež on překvapil nás tím, že si se slovy "netušil jsem, že jste tak hodní" vzal všechno naše cukroví 😀
A k posledním sousedům se mi, přiznávám, nechtělo vůbec. Pán je docela morous, který si svou ranní cigaretku zapálí vždycky už na chodbě, čímž nám "provoní" každé ráno, navíc si nikdy neodpustí nepříjemný komentář. Když nám otevřel, bylo zjevné, že jsme ho překvapili, sám říkal, že "tohle" tam nikdy nikoho nenapadlo. Zavolal ženu a dokonce se na nás poprvé usmál! (ano, chyběly mu čtyři přední zuby, tak snad trochu chápu, proč je na úsměvy tak skoupý)
Až tehdy mi začaly opravdové Vánoce. Pochopila jsem, že požehnanější je dávat, než dostávat, že má cenu vyjít ze svého pohodlí, zahodit předsudky a prostě tu chvíli pro druhé být, že nesejde na tom, kolik druhů cukroví máme a okna že nejsou dokonale čistá, že to důležité je opravdu očím neviditelné. A tak jsem svému milovanému muži vděčná, že mě tomuto pohledu učí, že dobré vztahy jsou pro něj přednější, než dokonale uklizený byt, a že naše Vánoce tak mohly být překrásné a opravdové.
A povánoční perlička. Včera večer u nás někdo zazvonil. Oba jsme byli překvapení, protože jsme žádnou návštěvu neočekávali. Ve dveřích stál soused. Ten starší pán, co nám před pár dny otevíral v "negližé". Přišel nám ještě jednou poděkovat za krásné vánoční překvapení. A že jestli prý nemáme plány na dnešní večer, chtěl by nás pozvat na večeři. Díky nám zase jednou prožil Vánoce. A zanechalo to v něm stopu. Nuže, budujme vztahy, má to smysl.
Komentáře
Abys nás ve své veliké laskavosti od křesťanů "budujících vztahy" uchrániti rá-čil // [zvlášť úpěnlivě] PRO-SÍ-ME TĚ, VY-SLYŠ NÁS!
Pro Vás asi bohudík, pro mě spíš naopak, se v našich kostelích setkávám právě s tou skupinou nebudujících. A kolikrát mi to přijde jako velká škoda, když jsme každý uzavřený do sebe, není pak moc prostoru pro ty, kdo by chtěli přijít blíž. Samozřejmě, každý má svůj úhel pohledu, já se jen sdílím se svou vánoční zkušeností ;)
Peťo, díky za Tvůj příspěvek. Příjemně překvapeni byli, o tom žádná, nějaké prikreslovaci tendence nemám zapotřebí. Každopádně co mě překvapuje, jsou reakce na křesťanském webu, které jsou negativní a projevují prave tu katolickou uzavřenost do sebe a pozitivní reakce, které mám u totozneho statusu na Facebooku. Ale to je na jiné debaty. Těší mě, ze můj muž je takový jaký je a má občas odvahu ze svého pohodlí vyjít, než aby odsuzoval, když někdo s dobrou vůli chce udělat něco pro druhé ;)
A mimochodem, Peťo, otevíráš dveře třeba třem králům? Myslím, že podstata je stejna, jen my teda nechtěli peníze, jen upřímně poprat krásné svátky ;)
Já tak nějak nechápu, co by mělo být nepříjemného na tom, vzít si od sousedů kousek cukroví a popřát jim pěkné Vánoce? Přece nikdo je nenutil, aby si příchozí zvali dál do bytu - dokonce ani nemuseli otvírat dveře. Pokud nechci být nikým cizím rušen, tak se prostě podívám kukátkem a neotevřu, ne? Pokud už otevřu, tak můžu ve vší svobodě říct "Děkuji, já sladké nerad, ale přeju pěkné svátky i vám, nashledanou." a zas ty dveře zavřít... Předpokládám, že autorka článku s mužem jim nestrčili pistoli pod nos a "buď nás pozvete dál nebo... " :)
Na jednu stranu ve svém posledním článku vyzýváš k tomu, abychom k sobě navzájem nebyli lhostejní, na druhé straně jsi přehnaně ostražitý a až nepřátelsky. Mrzí mě to, ale vlastně Ti vůbec nerozumím. A popravdě mě Tvoje reakce trochu uráží.
@PetrST Já tak pořád nějak nechápu, co ti na tom vadí.
Přece pokud ti lidé otvírat nechtěli, nemuseli. Zvát ty dva dál taky nemuseli, ani je pouštět domů - nic z toho oni přece nechtěli ani o to neprosili nebo se nevnucovali, prostě jen přišli popřát. Navíc v baráku, kde už nějakou dobu bydlí, takže pokud jejich sousedé nejsou slepí, tak si asi všimli, že za dveřmi nestojí úplně cizí lidé, ale někdo z baráku - jasně, já taky neznám celé osazenstvo našeho paneláku, ale prostě poznám, že "tyto lidi tu tak nějak vídám, ti tu asi bydlí". Přijde mi, že tvé výtky jsou spíš k situaci, kdy bych vzala cukroví a šla do úplně jiné ulice (nebo i jiného města) takto "přepadávat" lidi, ale pokud je to na patře, kde bydlím, tak to vnímám teda úplně jinak...
Mimochodem, to, že někdo otvírá "nevhodně ustrojen" je zcela jeho problém - já jsem taky občas, když někdo zvoní, třeba v pyžamu. Kde je ale problém zavolat skrz dveře "moment" a rychle na sebe něco hodit?
Nevím, jak by sis to představoval - to měli těm sousedům strkat pod dveře dopis "dne toho a toho u vás v 11:57 zazvoníme s přáním pěkných svátků"???
https://www.signaly.cz/cukrovi-pro-dromedara?modalMode=1
@epimetheus Jsem v pohodě - to nemáte šanci stihnout.
olomouc je blíž. problém jsou bradavice
Ale když dojedeš do Bradavic, zase tím vyšešíš nejeden problém s cestováním zpátky v čase :)
jo už to chápu! Údaj upraven
Tak snad do té doby budu bydlet alespoň zase za nějakými dveřmi, co mají kukátko :)
Ten rozdíl mezi komentáři zde a na facebooku je opravdu zarážející. Co se dá dělat, Signály už nejsou, co bývaly. Z webu plného vzájemných inspirací se stal web plný stáda vysmívajících se cyniků, kteří se můžou uprskat vzájemným jedem. Co už. A proto mám ráda lidi, kterým je to fukec, mají to na párku a i přesto píšou dál. Díky Dádi! :)
@Dáška-el Blbost. Stačí naučit těch 25 lajkujících, že mají napsat taky obdivný-děkovný-schvalující komentář. Něco možná vzdáleně připomínajícího "prskání jedem" jsme tu spáchali všehovšudy _dva_.
Jinak s tím, že Signály za starých dobrých časů intensivní tradicionalistické kampaně byly "web plný vzájemných inspirací", ze srdce rád souhlasím :)
Dáši, dekuju za povzbuzení :) neberu to nějak vážně, nechci si tím článkem nijak honit ego, ale ze je mi z toho smutno uznat musím. Přesně, jak píšeš, ať už se tu objeví jakýkoli článek, objevují se stále ti stejní komentátoři, kteří cynicky polemizuji, vytrhuji věci z kontextu, rypou a ty ostatní to odrazuje od nějakého zapojeni do diskuzi, protože ten jed opravdu nemá každý zapotřebí. Škoda je, ze to odrazuje nejen diskutující, ale i ty pisatele.
Ach jémine, to je smutné. Přitom stačí tady smazat komentář, tam dát "těm stále stejným komentátorům" ban, a můžete zase sluníčkově blogovat.
Trvalý komentovací ban vybraným uživatelům na celém blogu se dává tady https://www.signaly.cz/blogy/bend/nastaveni , je potřeba rozkliknout "upřesnit".
Upřímně? To není o nějakém trapném vyžadování komentářů/zakazování komentářů, jako spíš o tom (pardon) jen nebýt idiot. Normální člověk je přece schopen napsat objektivní ne/souhlasný koment a díky Bohu za to! Dáda (a když to rozšířím, většina pisatelů zde) píše induktivní metodou poznávání, založené logicky na osobní zkušenosti. Nikomu tady necpe, že by to mělo být nějaké dogma. Což zde, zdá se, bohužel, velmi často ne všichni chápou. Místo toho, aby byli vděční za jinou perspektivu, rozčilují se nad tím, že to není napsane podle jejich životní filosofie, což mnohem více spíše vypovídá o nich, než o samotném pisateli, potažmo o jeho článku. Jaká ironie!
"Normální člověk je přece schopen napsat objektivní ne/souhlasný koment"
:-DDDDDDDDDDDDDD
článek je pěkný. Dáda a Vítek jsou skvělí.
Dromedar je úžasný
Mrzí mě, že všichni nevnímají realitu stejně objektivně jako já:-)
"Normální člověk je přece schopen nesouhlasný koment přijmout."
Kdybych komentáře neprijimala, mazu je nebo je zablokuju, nejsem Okamura, abych tady banovala komentátory. Jen jsem se pozastavila nad tím, ze mě překvapilo, ze totožný článek má na signálech naprosto rozdílnou odezvu než na Facebooku, přičemž bych očekávala spíše opak. Teď už se tu rozjely diskuze úplně jiným směrem. A to, jestli je člověk schopny přijmout kritiku je jedna věc, druhá je, jestli ho to příště neodradí, já si našla po víc než dvou letech čas na napsání článku a tak nějak už tuším, ze příště si ten čas radši hledat nebudu, nemám tu co sdělit.
@PetrST Peťo, mrzí mě, že jsi svoje komentáře smazal, teď je ta diskuze vyzobaná a mnohé komentáře v ní nedávají smysl. Když už něco napíšeš, měl by sis za tím stát. Nebo se omluvit, když názor změníš. Ale smazání komentářů považuju za trochu nešťastné řešení.
"Jen jsem se pozastavila nad tím, ze mě překvapilo, ze totožný článek má na signálech naprosto rozdílnou odezvu než na Facebooku, přičemž bych očekávala spíše opak."
Předpokládám, že to je dáno šíří cílové skupiny - příspěvky na zdi uživatele na Facebooku zasahují (i když třeba mají povolenu viditelnost "pro svět") zpravidla jen sociální bublinu pisatele, článek na blogu na Signálech je vždy veřejný a široce a snadno dostupný.
(Byl jsem zvědavý na podobu té facebookové odezvy, ale podle jména jsem Vás na konkurenční sociální síti nenašel.)
Máte pravdu, na druhou stranu jsem si říkala, že na signálech je přeci jen ta bublina křesťanská, katolická, tudíž takovým příspěvkům povětšinou otevřenější, ale jistě na tom něco bude (mimochodem osobně znám i většinu komentujících tady :)). Na facebooku mě najít lze, ovšem příspěvky mám viditelné pouze pro přátele, tudíž byste odezvu stejně neviděl (z tisíce fb přátel a známých je tam zhruba dvě stě reakcí a nějaké pozitivní komentáře, případně vlastní zkušenost s podobnou aktivitou).
Děkuji za sdílení krásné aktivity 🙂 mnohdy jsem měla v mysli takový nápad taky, ale nějak jsem ho nezrealizovala, jste pro mě inspirací ☺️ možná se odhodlám příští rok 😀 🙂
Díky za vaši odvahu, já bych na to asi neměla, takže klobouk dolů před váma, je to úžasná věc a hlavní je, že jste udělali radost :-)
Když jsme bydleli v Brně v paneláku, tak jsme to také tak udělali a bylo to moc fajn a příjemné. @Ben-D: Díky moc za takový milý článek.
A co se týče diskuze, tak je mi také celkem smutno z toho, jakým způsobem někteří diskutující reagují...
Moc inspirujici, diky moc:-)
@BenD já bych ty dotyčné vůbec nekomentovala, dělají to pořád...Je to jejich problém, ne Tvůj. Nejlepsi je, proste to ignorovat😉
Mě se Váš blog líbí 👍, nese v sobě Boží zvěst: ,,Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni syny Božími," Mt 5,9. A krom toho se také tak nějak snažím přibližovat druhým lidem. Sice nebydlím v bytě, ale snažím se druhých kolem sebe si všímat a povídat si s nimi.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.